Česká města si zadělávají na problém. Upřednostňování automobilové dopravy je neudržitelné, říká docent Burian
Města po celém světě neustále rostou. V současné době v nich žije více než 50 % světové populace. Ve vyspělých zemích je situace ještě dramatičtější. Například v České republice v nich aktuálně žije téměř 75 % obyvatel, ještě v roce 1950 to však bylo o 20 % méně.
Historická města v ČR procházela v dějinách urbanistickým vývojem, který se podepisuje i pod jejich současnou podobou. Je však zřejmé, že s nárůstem hygienických požadavků, rozvojem služeb a dopravy i celkovým zalidněním již dávno stávající městské struktury neodpovídají současným urbanistickým požadavkům. Jak se s tím mohou naše města vypořádat, nám prozradil docent Jaroslav Burian z Ústavu informatiky a aplikované matematiky.
Kde aktuálně města tlačí bota nejvíce a kde vidíte do budoucna nejzásadnější překážku v jejich rozvoji?
Každé město je specifickým systémem, který má jinou velikost, stáří, vlastnosti a zejména trochu jiné potřeby. Jiné problémy má desetitisícové město v jižní Itálii, jiným výzvám čelí několikamilionové čínské metropole. Společným jmenovatelem všech měst je však doprava, se kterou se města potýkají a budou potýkat i v budoucnosti. V současnosti neexistuje město, které by vyřešilo otázku mobility obyvatel, která se neustále vyvíjí, tak jako se mění požadavky jejích aktérů, tedy obyvatel. Města si ale často překážky vytváří sama. Většina evropského osídlení vznikla ve středověku, a právě středověký charakter center většiny evropských měst už dopředu předurčil potíže spojené s dopravou. Ani dnes se ale situace moc nelepší a řada plánovačů (nebo spíše politiků, kteří mají poslední slovo) zůstává svými koncepcemi kdesi v minulosti. Nehledě na dopravní indukci velmi často preferují automobilovou dopravu a upřednostňují řešení, která budou znamenat opět další problémy spojené s dopravou. Cestou ke zlepšení situace je dle mého názoru změna v dopravním chování obyvatel, kteří si až moc zvykli na pohodlí parkování do 50 m od obchodu nebo práce, a přesun automobilem i na velmi krátké cesty (do cca 1,5 km). Tím nechci říct, zakažme automobily ve městě, ale vytvořme lepší (bezpečnější, rychlejší, efektivnější, levnější, zdravější) podmínky pro pěší, cyklistickou a hromadnou dopravu. To může městům a jejím obyvatelům v budoucnu hodně pomoci.
Podílíte se na tvorbě nástroje Urban Planner, který městům, ale i krajům pomáhá detekovat vhodné plochy pro územní rozvoj. Jak tento nástroj funguje a jaké parametry využívá?
Urban Planner funguje jako extenze programu ArcGIS, což je jeden z nejrozšířenějších geografických informačních systémů. Nástroj používá na vstupu značné množství prostorových dat (více než 200 tematických vrstev), které pokrývají většinu témat, se kterými pracují územní plánovači. Jde o data přírodních podmínek (např. záplavové zóny, kvalita půd, zdroje znečištění), ale zejména o mnoho sociálních a ekonomických vrstev (např. veškeré inženýrské sítě, hustotu zalidnění nebo dostupnosti k veřejným službám). Všechna tato data se v Urban Planneru kombinují pomocí multikriteriální analýzy, která umožňuje jednotlivým tématům přiřazovat různou důležitost (např. s ohledem na specifické území nebo typ vyhledávané lokality). Výstupem z modelu jsou potom mapy zobrazující vhodnost území pro územní rozvoj, např. tedy nejvhodnější lokality pro bytovou nebo průmyslovou výstavbu.
Aktuálně Urban Planner používá například Olomoucký nebo Moravskoslezský kraj. Máte informace o tom, kde jim tento nástroj pomohl v rozhodování?
Urban Planner byl od začátku vytvářen jako nástroj, který by pomocí objektivního hodnocení připravoval jeden z podkladů pro rozhodování. Není tedy úplně možné jednoznačně říci, že např. tato stavba vznikla díky analýzám Urban Planneru, je to jen jeden dílčí střípek při rozhodování. Ověřovali jsme však vhodnost umístění celé řady nových rozvojových aktivit, namátkou mohu uvést novou komerční oblast v Karviné, průmyslové plochy v Moravských Budějovicích na Vysočině nebo několik potenciálních ploch pro rozvoj Olomouce.
Asi nejtíživější situace je v našem hlavním městě, kde již několik let funguje Institut plánování a rozvoje (IPR) hlavního města Prahy. Ten používá k analýze dat použitelných při plánování vlastní Geoportál Praha. Liší se nějak funkčně oproti Urban Planneru?
Situace v Praze v IPR je v rámci Česka velmi specifická. Pracuje zde velmi široký tým složený z předních architektů, geografů, geoinformatiků a dalších odborníků. Ti mají k dispozici velmi dobré SW a HW vybavení a zejména obrovské množství prostorových dat, z nichž některá si menší města zejména z finančních důvodů nemohou dovolit. Jde např. o velmi přesný 3D model města, velmi dobrou technickou mapu, často aktualizované letecké snímky nebo také agregovaná data od mobilních operátorů, ze kterých je možné vyčíst např. zdroje a cíle denní mobility obyvatel. S takovými daty je potom možné vytvářet velké množství vizualizací nebo datových analýz, která mohou pomáhat při plánování rozvoje Prahy. Urban Planner oproti tomu pokrývá pouze jednu z oblastí, které jsou pro plánování města důležité.
Jak bude vypadat plánování měst v dohledné době? Je možné, že se eliminuje lidský faktor a budu jej řídit umělá inteligence, která bude mít vhled do všech dat?
Moderní technologie hrají v oblasti plánování měst značnou roli. Už dnes je poměrně běžné vytvářet pokročilé 3D modely měst a v nich například simulovat dopravu, modelovat stěhování obyvatel, růst města, analyzovat viditelnosti a zastínění budov, šíření hluku a celou řadu dalších jevů. V rámci výzkumů se pracuje na celé řadě modelů využívajících mikrosimulace, neuronové sítě, včetně prvků umělé inteligence. Na druhé straně je nutné zmínit, že žádný z modelů nedokáže vystihnout pestrost a zejména proměnlivost městských systému, které jsou tvořené lidmi a ti se mohou chovat velmi neočekávaně. Kromě objektivních situací, které lze změřit pomocí tvrdých dat na nás města také nějak působí, jednotlivé lokality mají svoji atmosféru, a to lze objektivně vyjádřit jen těžko. Mnoho rozvojových aktivit je ve městech umístěno na základě kompromisu, který nikdy nebude vyhovovat všem. Mnoho nových staveb může být obecně umístěno i ve více lokalitách, ale jen málokdy velké stavby v podobě obchodních center nebo městských obchvatů nezasáhnou do práv jednotlivců. Vždy někde naroste doprava, vždy bude někde více hluku nebo znečištění. Proto bude i v budoucnu nezbytné, aby konečné slovo bylo vždy na lidech, kteří dokáží na základě tvrdých dat a analýz dělat zodpovědná rozhodnutí. Jen je potřeba pohlídat, aby to nebylo zneužíváno různými lobbistickými skupinami nebo politiky, což se bohužel často děje.