Inovace jsou realizovány i v pandemii, říká doc. Peterková
Koronavirová pandemie ovlivnila řadu firem nejen na tuzemském trhu a podle paní docentky Jindry Peterkové (MVŠO) jsou klíčem ke zvládnutí této nepříjemné situaci inovace. Přečtěte si nový rozhovor.
Řada českých firem aktuálně bojuje o přežití. Daří se jim reagovat na změny trhu v souvislosti s pandemií covidu?
Přestalo platit vše, na co jsme byli zvyklí. COVID-19 zasáhl ekonomiku, vytvořil překážky, ale i nové příležitosti v podnikání. Rovněž ovlivnil i náš běžný život. Jeho dopad má celospolečenský charakter. Výrazný dopad má na činnost gastra, zábavního a volnočasového průmyslu, ale také na výrobu nemocničních lůžek, ochranných zdravotních pomůcek a na realizaci obchodní činnosti, která se přesouvá z reálného do virtuálního prostoru.
Základem je dělat věci jinak, hledat nové cesty, jak se dostat k zákazníkovi, což se projevuje v nových podnikatelských konceptech jako je např. okénkový režim v restauracích, převedení prodeje do virtuálního prostředí prostřednictvím e-shopů nebo v důsledku nemožnosti prodeje na venkovních trzích drobní výrobci a zemědělci vymysleli spolu s vlastníky sítě kaváren princip tzv. plných tašek, ve kterých si zákazník může kromě kávy objednat mléčné výrobky, ovoce, zeleninu a jiné. Rovněž významnou roli při zprostředkování produktu od výrobce k zákazníkovi začínají sehrávat roznáškové firmy. Řadě podnikatelů se na změny v souvislosti s pandemií koronaviru daří reagovat, a přitom se řídit heslem „inovuj, nebo nepřežiješ“.
Inovace jsou klíčem k zajištění konkurenceschopnosti firem, z dat ČSÚ ale vyplývá, že v českém prostředí se příliš neinovuje. Kde vidíte zásadní bariéru?
V realizaci inovací Česká republika sice nepatří mezi inovační lídry, ale taky není outsiderem, záleží na úhlu pohledu. Český statistický úřad od roku 2002 realizuje ve dvouletých cyklech šetření o inovačních aktivitách podniků a v červnu 2020 byla zveřejněna data za období 2016-2018. Ke sběru dat je využíván harmonizovaný modelový dotazník Eurostatu, který je využíván všemi zeměmi EU a tím je zajištěna mezinárodní srovnatelnost dat.
Z posledního inovačního šetření vyplývá, že v ČR inovovalo 47 % podniků, což je méně, než je průměr zemí EU (51 %), ale ve srovnání se zeměmi v rámci V4 (Slovensko 30,7 %, Maďarko 29 %, Polsko 22 %) podniky v ČR inovovaly nejintenzivněji. Dokonce v roce 2020 Česká republika v Globálním inovačním indexu obsadila 24. místo ze 131 světových ekonomik. Pomocí Globálního inovačního indexu se hodnotí 7 oblastí, a to instituce, lidský kapitál a výzkum, infrastruktura, sofistikovanost trhu, znalostní a technologické výstupy a tvůrčí výstupy. Nejlepší výsledky byly dosaženy ve znalostních a technologických výstupech, tvůrčích výstupech, infrastruktuře a sofistikovanosti obchodu.
A jaké jsou bariéry realizace inovačních aktivit v ČR? Bariéry inovačních aktivit byly identifikovány v rámci statistického šetření ČSÚ, a to zvlášť u inovujících a neinovujících podniků. Inovující podniky spatřují bariéry při provádění inovačních aktivit především v nedostatku vlastních finančních prostředků, v nedostatku kvalifikovaných pracovníků a v nízké či nejisté návratnosti investice v důsledku malé kupní síly či velikosti trhu.
Zajímavé je, že hlavní bariéry realizování inovačních aktivit jsou stejné i u neinovujících podniků, ale v jiném pořadí. Za nejdůležitější bariéru je sice považován nedostatek finančních prostředků, ale potom následuje nejistá návratnost investice a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Typy a pořadí bariér se liší s ohledem na velikost a vlastnictví podniku, odvětví a region.
Největší inovátoři jsou v ČR velké firmy a společnosti, které jsou kontrolovány ze zahraničí. Jak se to může projevit na české ekonomice?
Z posledního statistického šetření o inovačních aktivitách ČSÚ vyplývá, že intenzitu inovačních aktivit nejvíce ovlivňuje velikost a vlastnictví podniku, ale také i makroekonomická situace v dané zemi, respektive v jakém stadiu hospodářského cyklu se ekonomika nachází, a zdali není ovlivněna nepredikovatelnými jevy jako jsou pohromy, což je nyní COVID-19. Největší podíl inovujících podniků je proto mezi velkými podniky (75 %), následují střední podniky (60 %) a s větším odstupem malé podniky (44 %).
Z hlediska vlastnictví podniků inovují více podniky pod zahraniční kontrolou (58 %) než podniky domácí (44 %), což se ve statistickém šetření posledního sledovaného období 2016-2018 výrazně projevilo u malých podniků a podstatně méně u středních podniků. Avšak inovující podniky pod zahraniční kontrolou jsou součástí podnikové skupiny s ústředím v zahraničí, což se odráží v jejich nedostatečné rozhodovací pravomoci o vývoji nových produktů či investicích.
Jedná se sice o právně samostatné podnikatelské subjekty, ale nikoliv podnikatelsky samostatné subjekty. Zahraniční vlastník rozhoduje o tom, co a jak se bude vyrábět, a komu a kde prodávat. Podniky nemají kontrolu nad celým procesem od inovace a vývoje, přes výrobu, až po umístění na trh a užití vytvořených vlastních zisků. V ekonomice jsou pak podle prof. Zeleného podniky, jejichž výroba je efektivní, ale s nízkou přidanou hodnotou.
Jak současná pandemie ovlivní intenzitu inovačních aktivit u malých a středních firem, která je již nyní menší než u velkých podniků?
Z posledního výzkumného šetření zaměřeného na realizaci inovací v malých a středních firmách uveřejněného Asociací malých a středních podniků a živnostníků vyplývá, že ani v současné situaci firmy neplánují přestat s investicemi do inovací. Naopak více jak 90 % firem investice plánuje, a to především do technologických inovací. Zároveň však firmy plánující investice do inovací (45 %) se obávají zpomalení plánu z důvodu negativní situace kolem covidu. Většina firem plánuje investice ve výši alespoň 500 000 Kč, přičemž platí, že výše investic do inovací závisí na velikosti obratu firmy. Malé a střední firmy realizují inovace především za účelem celkového posílení konkurenceschopnosti (52 %) a rovněž z důvodu rozšíření sortimentu produktů nebo služeb (44 %). Přičemž významná většina firem (91 %) zaměřuje své investice do inovací na český trh pouze 2 % firem na zahraniční trh a 7 % firem na český i zahraniční trh.
V době pandemie mohou firmy přistoupit ke zmražení investic do inovací. Nepřinese ale takové rozhodnutí spíše Pyrrhovo vítězství, tedy situaci, firmy prozatím přežijí, ale v dlouhodobém horizontu dojde ke snížení jejich konkurenceschopnosti?
Tato doba u řady firem vede spíše k větší intenzitě inovačních aktivit, respektive k větším investicím do inovací, které přispívají k řešení současné situace ve společnosti v souvislosti s covidem. Výsledkem inovační činnosti jsou nové vakcíny proti COVID-19 nebo nové ochranné zdravotní pomůcky z nanovláken, inovativní přístupy k realizování obchodní činnosti a poskytování služeb. Zároveň došlo k urychlení digitalizace, což se projevilo např. v nových formách on-line komunikace. Domnívám se, že právě inovace mají reagovat na vzniklé problémy ve společnosti.
Inovace je třeba brát jako změnu, kreativní destrukci současného stavu, prostředek ke zvýšení dlouhodobé konkurenceschopnosti nebo jako tajnou přísadu pro úspěšné podnikání. Inovace nabývají podobu od drobných dílčích vylepšení až po radikální změny. Jednoduše lze říct, že inovace jsou základem podnikání. Podle Jana Bati podnikání není administrativa a každodenní udržování statusu quo, ale nepřetržitá změna, potírání konzervatismu a opatrnictví, nepřetržitá obnova vlastních schopností soutěžit a růst.
I přesto, že inovace jsou nezbytnou součástí podnikání v současné době řada firem zvažuje své investice, a to i do inovací. Současně si firmy uvědomují, že pokud realizované inovace budou úspěšné, respektive reagují na vzniklé problémy ve společnosti, mohou pomoci firmě z krize ven. Lze však očekávat, že u firem, které budou výrazně zasaženy pandemií může dojít ke snížení investic, a to i do inovací produktů nebo inovací podnikových procesů, a tím mohou ohrozit svou konkurenceschopnost z dlouhodobého hlediska.
6. Jak se k investicím staví stát? Aktuálně je platná Inovační strategie České republiky 2019–2030, která by měla ČR dostat na mapu „silných“ inovátorů. Dělá však aktuálně stát dostatek pro to, aby nezůstalo jen u vizí? Jak motivuje firmy, aby investice do inovací nezmrazily?
Stát podporuje inovační aktivity firem jednak pomocí poskytnutých veřejných zdrojů. Dostatečnost či nedostatečnost finanční, ale i jiné podpory státu se projeví v intenzitě inovačních aktivit realizovaných v podnicích. Inovace mohou firmy financovat prostřednictvím vlastních nebo veřejných zdrojů. Poskytovatelem veřejných zdrojů je buď vláda ČR nebo Evropská unie. Přičemž poskytované národní veřejné zdroje mají buď formu přímou, kdy veřejná podpora je poskytovanou ze státního rozpočtu v podobě dotací, grantů, nebo záruk za úvěr nebo mají formu nepřímou, která spočívá v daňovém odpočtu uznatelných nákladů na výzkum a vývoj.
Evropská unie poskytuje veřejné prostředky k financování inovací prostřednictvím Evropských strukturálních a investičních fondů, Rámcového programu Horizont pro období 2014 až 2020 a jiných programů Evropské unie. Ze statistického šetření vyplývá, že přímou veřejnou podporu využívají především malé a střední firmy, naopak velké firmy využívají nepřímou veřejnou podporu v podobě daňového odpočtu uznatelných nákladů na výzkum a vývoj. V době pandemie koronaviru stát pomáhal malým a středním firmám překonat následky opatření souvisejících s COVID-19 pomocí dotačních programů, konkrétně pomocí dotačního programu „The Country for the Future“ v rámci podprogramu „Inovace do praxe“ nebo také pomocí programu „Czech Rise Up“, který podporuje projekty zaměřené na řešení související s COVID-19 ve zdravotnictví.