Izraelci dávají svému podnikání globální rozměr. V čem mohou jít příkladem Česku, odpovídá Linda Štucbartová

Izrael je už dlouhodobě přirovnáván k proslulému americkému Silicon Valley, a to především kvůli počtu startupů a technologických inovací. Jak na tento stát na Blízkém východě nahlíží Linda Štucbartová a v čem může jít příkladem České republice? Nejen to sdělila v rozhovoru pro studenty MVŠO.

Co mají Izrael a Česká republika společného?

Začnu historií. Izrael a Českou republiku spojuje historické přátelství, prezident Tomáš Garrigue Masaryk byl prvním státníkem, který navštívil v roce 1927 tehdejší mandátní území Palestiny a podpořil vznik židovského státu. Po Masarykovi je v Izraeli pojmenováno mnoho míst. A Izraelci stále vzpomínají na politickou i vojenskou pomoc, kterou Československo poskytlo vznikajícímu Státu Izrael v roce 1948. 

V současné době jsou obě země velmi podobné v porovnání jak ekonomické výkonnosti (ČR HDP/PPP  44 286 USD vs. Izrael 42 985 USD), tak ve velikosti populace (ČR 10,7 milionu obyvatel vs. Izrael 9,3 milionu obyvatel). Izrael má ovšem oproti ČR daleko vyšší přirozený populační přírůstek a dle prognóz má mít 13 milionů obyvatel v roce 2050.

Můžete stručně popsat kulturní rozdíly v České republice a Izraeli v rámci podnikání?

Těch rozdílů je mnoho a vydaly by na samostatnou publikaci. Vyjmenuji tři nejdůležitější. Zatímco Česká republika je zvyklá obchodovat se sousedními zeměmi, míra vývozu do sousedních zemí činí zhruba 50 procent, tak u Izraele jsou to pouhá tři procenta. Izrael z geopolitických důvodů je naopak zvyklý obchodovat s teritoriálně vzdálenými partnery. Izraelci jsou zvyklí významné kontrakty uzavírat na dálku, vžil se termín „fúze a akvizice v žabkách“, jako reakce na významné kontrakty uzavřené online během pandemie. Izraelci od počátku dávají svému podnikání globální rozměr.

Dalším významným rozdílem je velká kulturní a společenská diverzita. Dělení na židovskou většinu a arabskou menšinu může být zavádějící, tyto dvě skupiny se dělí na další podskupiny, ať již podle zemí původu, nebo podle míry religiozity.

A v neposlední řadě mě vždy překvapí vysoká dynamika izraelské společnosti a změny ve startupovém prostředí.

Říká se, že v Izraeli už se nejedná o Startup Nation, ale Impact Nation, co to znamená?

Izrael už nechce být vnímán pouze jako země startupů, ale jako země, která chce pomocí technologií měnit svět k lepšímu. Izraelské firmy se hodně věnují tématu udržitelnosti a všech 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs) se zohledňuje nejen ve vládních strategiích, ale i v aktivitách jednotlivých firem. Pro mě jsou velmi inspirující veškeré aktivity ať již na podporu žen v podnikání nebo začlenění osob se zdravotním postižením.

Jaké faktory jsou klíčové pro vybudování úspěšného inovačního ekosystému v Izraeli?

Izraelci jsou velmi pyšní na svůj inovační ekosystém a rádi jej představují ostatním. Izrael má jeden z největších podílů investic do vědy a výzkumu k poměru k HDP na světě. Dále se Izrael pyšní největším počtem startupů na světě v přepočtu na jednoho obyvatele (aktuálně 6 964) či venture kapitálových investic v přepočtu na jednoho obyvatele. Izraeli se často přezdívá Silicon Wadi a je považovaný za druhý největší inovační hub na světě, hned po Silicon Valley v USA.

Můžete více popsat Izraelský inovační ekosystém dle modelu tzv. trojité šroubovice?

Samotné startupy k vytvoření ekosystému nestačí. K efektivnímu fungování ekosystému je potřeba zapojení prestižních akademických institucí, podpora vlády a účast soukromého sektoru. Podpora vlády a vládních institucí inovacím je dlouhodobá a začala již v 90. letech minulého století. Celých 90 procent investic do výzkumu a vývoje však pochází ze soukromých zdrojů. Fondy rizikového kapitálu jsou dlouhodobě ochotny investovat do ambiciózních a technologicky neotřelých projektů, což v ČR hodně chybí. A v neposlední řadě zmíním i zapojení kvalitních vzdělávacích institucí, které pružně reagují na nové trendy a potřeby.

Jaká organizace v Izraeli zastřešuje start-upy a jaké služby jim poskytuje?

Všem zájemcům o startupové prostředí doporučuji sledovat instituci Start Up Nation Central, která shromažďuje informace o startupech, nabízí přehledné statistiky a informace o investičních trendech, stejně jako informace o firmách v angličtině. Přála bych si podobnou službu startupům u nás.

Druhou zajímavou institucí je Centrum Šimona Perese pro mír a inovace v Tel Avivu – Jafo, které doporučuji navštívit všem zájemcům o inovace. A určitě si přečtěte paměti Šimona Perese, jejichž název zní „Není místa pro malé sny“.

V jaké oblasti podnikání izraelské start-upy nejvíce vznikají?

Mezi hlavní rozvojové vertikály dle počtu získaných investic patří oblast kybernetické bezpečnosti, oblast fintech a smart mobility. Koronavirová pandemie dále podpořila rozvoj spojený s farmacií a diagnostikou a startupy zaměřené na výzvy s pandemií související, například pomoc a aktivizace osamělých seniorů. Dalšími oblastmi jsou e-commerce, agritech a goodtech. Pro Českou republiku mohou být inspirativní startupy v oblasti Průmysl 4.0.

Můžete uvést příklady významných technologii, které uvedly do života izraelské start-upy?

Všem zájemcům o inovace doporučuji knihu Aviho Joreše „Inovovati budeš“ s podtitulem Jak izraelská vynalézavost pomáhá k nápravě světa. Kniha popisuje pozadí vzniku významných vynálezů jako Iron Dome, kapková závlaha Netafim, skladovací systém Grain Cocoon či exoskelet ReWalk.

Věděli jste, že následující inovace byly vyvinuty právě v Izraeli? Cherry rajčata, navigační systém Waze, USB, firewall, asistenční systém MobilEye či Intel čip 8088. 

V Izraeli se nyní hodně věnují problematice inkluze a dostupnosti. Jsem ráda, že na českém trhu je dostupný výrobek OrCam MyEye, který pomáhá číst texty a rozpoznávat předměty, bankovky nebo barvy lidem slabozrakým nebo lidem, kteří mají nevratnou oční poruchu. Firma se rozhodla výrobek lokalizovat do českého jazyka nikoliv na základě velikosti našeho trhu, ale jako důkaz úzkých česko-izraelských vztahů.

Profil českého startupisty je: bezdětný, vysokoškolsky vzdělaný muž kolem 30 let. Jak se liší profil izraelského startupisty od profilu českého startupisty.

V Izraeli se průměrný věk startupistů pohybuje okolo 40 let, jsou to lidé, kteří mají za sebou úspěšné působení v korporacích a své zkušenosti chtějí věnovat projektu, kterému věří. Znám i startupisty, kteří začínali po padesátce. Tito lidé do podnikání již stupují s velkými zkušenosti, sítí kontaktů, a tak mají daleko větší šanci na úspěch.

Jakým způsobem Izrael obchodně spolupracuje s ČR? Uveďte příklady úspěšné česko-izraelské spolupráce.

Izrael je pro Českou republiku šestým nejvýznamnějším obchodním parterem mimo Evropu.

Z hlediska objemu vývozů České republiky je Izrael důležitým mimoevropským partnerem a pro český export je důležitý z pohledu nejen objemu, ale i pozitivní obchodní bilance. Vzájemná obchodní výměna dosáhla v roce 2017 rekordních 30 miliard korun, v roce 2020 poklesla na 23 miliard.

Českému vývozu do Izraele dominují automobily, které se podílí na více než padesátiprocentním vývozu.  Škoda Auto je nejúspěšnější evropskou značkou v Izraeli.

Na zbytku vývozu se podílí mnoho různých firem z mnoha sektorů. Počínaje granulemi pro psy přes elektronické mikroskopy po specializované vrtule pro drony, od specializovaných nemocničních lůžek až po vysokozdvižné vozíky.

Určitě doporučuji využít izraelský trh firmám, které podnikají v obranném průmyslu, chemickém průmyslu, dopravě, elektrifikaci, plynárenství, zabezpečovacích systémech, spotřebním zboží či košer potravinách.

Česko-izraelská smíšená obchodní komora (ČISOK) bude ráda nápomocna firmám, které se o Izraele zajímají. Sama jsem autorkou studie, která mapuje současnou ekonomickou spolupráci, příležitosti a příklady dobré praxe.

Jsem ráda, že se do aktivit zapojuje i MVŠO, ať již jako pořadatel inovačních dnů v Olomouci či podporou výzkumu v oblasti e-health. Zde vidím velký potenciál do budoucna.

Děkuji MVŠO za příležitost k oslovení studentů i dalších případných zájemců o bližší spolupráci mezi ČR a Izraelem. V nastávajícím roce se ČISOK plánuje věnovat i nadále podpoře výměnných pobytů, stáží či firem, které mají zájem o spolupráci s Izraelem. V případě zájmu jsem Vám k dispozici.

Článek vznikl v rámci projektu realizovaného ve spolupráci s městem Olomouc