K čemu je nám Eurostat?

Pokud potřebujeme spolehlivé údaje o ekonomice, financích, dopravě, turismu, zemědělství a dalších oblastech, měli bychom se spolehnout na ověřené datové zdroje příslušných veřejnosprávních institucí. Jakýmsi prvním zastavením by pak pro nás měl být Český statistický úřad, který nabízí spolehlivé statistiky z mnoha oblastí našeho zájmu. Co když ale potřebujeme mezinárodní data?

Každý stát sbírá data jinak. Eurostat sjednocuje.

Protože žijeme ve vyspělé Evropě, i ostatní země zajišťují správu datové základny prostřednictvím svých statistických úřadů obdobně, jako tomu je u nás v Česku. Nicméně musíme si uvědomit, že každá země či region uvnitř jednotlivých států, může mít prioritní jiné téma na statistické zpracování, může v jiné periodicitě provádět statistická šetření, či se může řídit jinou metodologií sběru a analýzy dat. Jinými slovy, indikátor „nezaměstnanost mladých v městských oblastech“ může říkat něco jiného ve Španělsku než třeba ve Finsku nebo Česku. Mohou totiž nastat rozdíly jak v tom, co znamená „mladý“, tak i v definici, co je vůbec „městská oblast“.  Když bychom pro naši práci potřebovali mezinárodní srovnání „nezaměstnanosti mladých v městských oblastech“, hledat datové sady na jednotlivých statistických úřadech by bylo pracné a ne příliš efektivní.

Naštěstí jsme členy Evropské unie, která v rámci agendy Evropské komise (konkrétně pod Evropským komisařem pro hospodářství) spravuje Eurostat – samostatné generální ředitelství a instituci, která představuje zjednodušeně řečeno statistický úřad Evropské unie. Jedním z hlavních poslání Eurostatu je poskytování harmonizovaných a jednotných statistik členských států pro analytické účely Evropské unie a pro srovnávání jednotlivých regionů Evropy. Tak jako v každém národním státě je statistický úřad politicky nezávislý, tak i Eurostat je nezávislý na ostatních entitách Evropské unie a má výlučnou zodpovědnost za svou činnost.

Zpět k našemu příkladu. Pokud bychom tedy chtěli mezinárodně srovnatelnou statistiku a zároveň metodologicky jednotnou, tak právě Eurostat je tím místem, kde bychom měli primárně jít. Zrovna v tématu zaměstnanosti a nezaměstnanosti nabízí Eurostat přes padesát různých indikátorů včetně „naší“ nezaměstnanosti mladých, která je zkracována na NEET (young people Neither in Employment nor in Education and Training). Ve vysvětlujícím textu je pak nabídnuta přesná definice tohoto indikátoru. Každý národní statistický úřad je povinen poskytovat právě takto standardizované indikátory Eurostatu. Tím je zaručena kvalita a správnost dat. Stejným způsobem jsou poskytovány další stovky statistických indikátorů z nejrůznějších oblastí. Na Eurostatu naleznete tematické datové sady ohledně regionální statistiky a měst, ekonomiky, národních účtů, platební bilance, dále pak populační statistiky, demografie, údaje z censů, data o průmyslové aktivitě, zemědělství, mezinárodním obchodu, dopravě, vědě a výzkumu nebo energetice a životním prostředí.

Je potřeba zmínit územní rozsah a detail statistik. Primárně Eurostat spravuje a nabízí data za členské země Evropské unie, některé údaje však poskytuje i za tzv. přidružené země (typicky například Norsko), které nejsou členy Evropské unie. Co se týče detailu statistik, tak tou nejběžnější jednotkou, za kterou se evidují údaje je stát. Nicméně princip regionů je zohledněn pomocí tzv. nomenklatury územních statistických jednotek (Nomenclature of Units for Territorial Statistics – NUTS), která vytváří hierarchicky skladebné územní jednotky od úrovně státu (NUTS 0/1) až po nejmenší jednotky LAU 2 (Local Administrative Units). V případě Česka reprezentuje obec jednotku LAU 2, jednotka LAU 1 je území okresu, NUTS 3 představují kraje, a NUTS 2 pak tzv. regiony soudržnosti. Eurostat své statistiky nabízí právě do těchto úrovní právě kvůli tomu, aby bylo možné porovnávat a analyzovat nejenom celé státy, ale i jednotlivé regiony z různých zemí. A v tom tkví obrovský potenciál dat Eurostatu, který není mnohdy zcela doceněn a hlavně využit při práci s daty.