Matematika a její využívání v praxi
I když si to často ani neuvědomujeme, je matematika v různých podobách přítomna v našem běžném životě a pravidelně ji v něm využíváme, popř. používáme informace, které byly pomocí ní získány někým jiným. Nakupujeme. Sledujeme předpovědi počasí. Plánujeme co nejkratší cestu mezi dvěma místy ať už kvůli práci, studiu nebo výletům. Sledujeme vývoj ceny benzínu nebo kurzů cizích měn. K tomu všemu je potřebná matematika. Někdy ve své triviální podobě „sčítání a násobení“, někdy naopak ve formě komplikovaných matematických výpočtů „na pozadí“, jejichž výsledkem je trasa na Google mapách nebo (ne vždy s realitou korespondující) předpověď počasí.
Asi nejtriviálnějším příkladem každodenního využití matematiky je nakupování, při kterém aplikujeme nejzákladnější matematické operace – sčítání, násobení nebo výpočet procent. V dnešní době věrnostních karet, aplikací, slevových kupónů a nejednotných cen může být přitom výpočet ceny nákupu i celkem komplikovaný problém.
S „trochu“ sofistikovanějším využitím matematiky v reálném životě se můžeme setkat např. v paleontologii, kde se z údajů naměřených na kosterních pozůstatcích konstruují podoby vyhynulých zvířat, nebo ve sportovních závodech, kde je na oválu potřeba zakřivit startovní čáru tak, aby byla vzdálenost mezi startem a cílem pro všechny startující stejná.
Specifickou oblastí aplikované matematiky je finanční matematika, která řeší problémy týkající se spoření, investování, půjček a hypoték. Např. znalost složeného úročení umožní dopředu vyčíslit budoucí náklady již při uzavírání půjček nebo výnosy při využívání spořících finančních instrumentů. V důsledku matematických znalostí pak nejsme překvapeni výší (nebo nízkostí) zaplaceného (nebo obdrženého) úroku. Bylo dokázáno, že bez solidních matematických dovedností lidé investují nebo naopak utrácejí peníze daleko častěji pouze na základě svých emocí, a proto podstatně méně vhodněji.
Víceméně ve všech oborech, počínaje lékařskými a konče např. politologií, se využívá matematická statistika, ať už pro analýzu získaných dat např. v onkologii, anebo pro zpracování výsledků veřejného mínění.
Optimalizační matematické metody se zase využívají např. v podnicích při řešení kapacitních problémů, kdy je cílem určení optimální struktury výroby při omezených zdrojích. Pomocí matematického aparátu se tedy řeší problémy „co vyrábět“ a „v jakém množství“, aby došlo k maximalizaci zisku podniku.
Matematika je nejdůležitější v tom, že učí člověka uvažovat logicky a přesně. A to lze využít, ať už se v životě budete zabývat čímkoliv.
doc. RNDr. Martina Pavlačková, Ph.D.
Akademický pracovník | Ústav informatiky a matematiky
martina.pavlackova@mvso.cz