Monitoring pohybu obyvatel – užitečná data nebo špehování soukromí?
V současném světě je vlastnictví mobilního telefonu a obvykle také počítače považováno za takřka samozřejmé. S tím je spojené také využívání celé řady aplikací neb služeb, ve kterých jsou o nás uchovávány nejrůznější údaje včetně polohy našeho telefonu. Běžný uživatel tak může být často překvapen, kolik různých mobilních aplikací včetně většiny sociálních sítí pracuje s GPS (Global Positioning System) v našem telefonu a tedy s naší polohou.
Poloha může být určována s různou mírou přesnosti od několika desítek centimetrů (v případě GPS), přes určování polohy na základě připojení k Wifi sítím uvnitř budov až po méně přesnou polohu v řádu stovek metrů až jednotek kilometrů, určenou na základě připojení telefonu k mobilní síti, resp. jednotlivým BTS (Base Transceiver Station) stanicím.
Jak vypadají data o pohybu uživatele mobilního telefonu lze velmi dobře demonstrovat na službě Časová osa (v rámci Google Maps). Pokud uživatel aplikace Google Maps souhlasí se sdílením své polohy, jsou o jeho pohybu tato data společností Google dlouhodobě uchovávána. Data využívá především společnost Google (např. pro marketingové účely nebo pro zpřesnění navigačních služeb v rámci Google Maps), nicméně každý uživatel má možnost si svá data nejen zobrazit (Obr. 1), ale také stáhnout (např. ve formátu JSON) a dále vizualizovat v pokročilejší podobě např. v aplikaci Location history visualizer (Obr. 2) nebo They have your info.
Možnost přesného určení polohy telefonu je primárně obrovskou výhodou a přínosem pro nás, jakožto uživatele. Na základě přesné polohy můžeme velmi snadno vyhledat nejbližší restauraci, můžeme zaznamenat trasu naší sportovní aktivity, přiřadit polohu k fotografii nebo si můžeme nechat doporučit optimální objízdnou trasu v případě dopravní nehody na trase (např. aplikace Waze).
Na oplátku za tyto služby jsou však velmi často data o naší poloze uchovávána také vlastníky používaných aplikací nebo služeb (např. součást Google Location), kteří je dále využívají k celá řadě účelů, především však pro zkvalitnění služeb (např. intenzita dopravy v navigačních systémech), které nabízí zpět svým uživatelům. Dalším příkladem mohou být informace nejvyužívanějších cyklostezkách (např. aplikace Strava Heatmap) nebo informace o pohybu obyvatel mezi jednotlivými obcemi (např. město Brno), které umožňují např. lépe optimalizovat hromadnou dopravu. Důležité uplatnění zaměření polohy telefonu najdeme také v krizových situacích (např. v případě pohřešování osob nebo při zásazích horské služby).
Je pochopitelné, že bez hlubší znalosti problematiky uchovávání a zpracování dat o poloze, můžeme snadno nabýt dojmu, že je používáním těchto dat zasahováno do našeho soukromí. Je však nutné mít na paměti, že ačkoliv jsou data primárně uchovávána za jednotlivé uživatele, je s nimi dále prakticky vždy (kromě výše zmíněných krizových situací) pracováno v jejich agregované podobě. Ze zpracovaných dat tak již nelze odvodit informace o individuální osobě, ale naopak informace o chování větší skupiny, které jsou velmi přínosné např. pro plánování rozvoje měst, krizové řízení nebo zkvalitnění služeb občanům nebo uživatelům různým aplikací. Pozitiva tak z pohledu běžného uživatele zcela jistě převládají.
Autor článku: doc. RNDr. Jaroslav Burian, Ph.D.
Jaroslav Burian působí na Ústavu udržitelného rozvoje (MVŠO) od roku 2019. Jeho vědeckým zaměřením je především oblast implementace geoinformačních technologií do prostorového plánování a analýzy, modelování a simulace městského prostředí pomocí kvantitativních metod. Od roku 2009 vyvíjí software Urban Planner, určený pro modelování scénářů potenciálu území, který byl prakticky nasazen v několika městech a krajích.