Češi patří k největším kuřákům v Evropě. Pandemie koronaviru spotřebu cigaret příliš neovlivní, tvrdí rektorka MVŠO

Jak se podepisuje zvýšení zdanění tabákových výrobků na jejich spotřebě? Přesně této otázce se ve své nedávné studii věnovala spolu s dalšími kolegy z Ústavu ekonomie rektorka MVŠO Jarmila Zimmermannová.

Metodologie vědeckých článků je obvykle to poslední, co běžného smrtelníka zajímá. Přesto se však nabízí otázka, co je to takzvaná regresní analýza, kterou jste ve studii použili a jaké výsledky z ní plynou.

Regresní analýza je vhodná, pokud potřebujeme zjistit, jaký vliv mají různé faktory na námi zkoumaný problém. Nás konkrétně zajímalo, co všechno ovlivňuje spotřebu cigaret. U sestavování parametrů modelu je třeba vycházet například z chování zákazníků, trhu, případně jiných odborných studií. V rámci naší analýzy jsme se snažili zjistit, jestli má na spotřebu cigaret vliv míra jejich zdanění, HDP jako ukazatel ekonomické situace v zemi, míra inflace, průměrná mzda a míra nezaměstnanosti. K tomu, abychom mohli analýzu provést, jsme potřebovali dostatečně dlouhou časovou řadu, proto jsme zkoumali období od roku 2004, kdy jsme vstoupili do EU až do roku 2017, kdy byla poslední dostupná data.

K jakým výsledkům jste tedy došli? Jak si stojí Česká republika ve spotřebě tabákových výrobků oproti dalším státům? Jsme zemí kuřáků nebo zastáváme spíše negativní postoj k tomuto neduhu?

Co se týká střední Evropy, na kterou jsme se ve studii zaměřovali primárně, spotřeba cigaret na hlavu je v ČR nejvyšší. Ale i v rámci světových statistik se řadíme spíše mezi země, kde se hodně kouří. Tendence prodejů cigaret je však sestupná, což souvisí i s legislativou EU, která stanovuje minimální daňové sazby pro tabákové výrobky. V době vstupu ČR do EU jsme byli hluboko pod minimálními sazbami. Průběžné navyšování daňové sazby ovlivnilo spotřebu cigaret, bohužel ale ne příliš výrazně.

Vaše studie pracuje s daty od roku 2004 do roku 2017. Právě od poloviny roku 2017 však platí v ČR zákaz kouření v restauračních zařízeních. Může to mít na spotřebu tabákových výrobků větší vliv než míra zdanění nebo si Češi k cigaretě vždy najdou cestu?

Pokud se podíváme na aktuální data, vidíme, že omezení se na spotřebě tabákových výrobků zásadně nepromítlo. V roce 2018 byla spotřeba cigaret dokonce mírně vyšší než v předešlém roce. Má to ale zásadní význam v rámci budování společenských regulí. Aktuálně jsou hlavními spotřebiteli klasických cigaret především zástupci starší generace, mezi těmi mladšími však nalézáme tzv. „společenské kuřáky“. Pokud nebudou mít možnost v restauračních zařízeních kouřit, může to vést z dlouhodobého hlediska ke snížení spotřeby cigaret a celkovému zlepšení zdraví naší společnosti.

Trochu nekorektně lze říci, že kuřák je nejlepší přítel státu. Platí vysokou daň a kvůli podlomenému zdraví země ušetří na důchodech. Jsou kuřáci pro stát skutečně tak výhodní?

Obecně můžeme konstatovat, že kuřák není pro stát výhodný, i když se to tak na první pohled může zdát. Náklady na zdravotní péči, která je spojena s chorobami způsobovanými kouřením, finančně převyšují výnosy ze zdanění tabákových výrobků. Bilance kuřáka je tedy spíše záporná a od státu bere peníze ve formě zdravotní péče. I z tohoto důvodu dochází k průběžnému navyšování zdanění cigaret. Netýká se to však pouze tabákových výrobků, ale všech produktů, které spadají do kategorie tzv. daní z neřesti. Tam nalezneme například i alkoholické nápoje.

V následujících letech s největší pravděpodobností vzroste nezaměstnanost a ekonomika se uzavře do recese. Ovlivní to podle Vás spotřebu cigaret?

Pokud se podíváme na data z let 2008 a 2009, kdy nás zasáhla celosvětová ekonomická krize, lze říci, že k výraznému poklesu spotřeby cigaret zřejmě nedojde. V letech 2008 a 2009 sice můžeme pozorovat snížení spotřeby cigaret, ale zde byla spíš souvislost s výrazným navýšením zdanění tabákových výrobků než s poklesem výkonu ekonomiky. Například míra nezaměstnanosti, která v tomto období vzrostla, totiž obecně nemá na celkové množství spotřebovaných cigaret takový vliv, jak se očekává. Lze však předpokládat, že v krizových letech dojde k substituci kvalitnějších cigaret za levnější produkty. Spotřeba tedy zůstane stejná, ale lidé se přeorientují na levnější značky a vzroste podíl různých alternativ jako je balený tabák, případně dojde i k rozvoji černé ekonomiky a dovozu ilegálního zboží.