Povolenky jsou nová daň – Jarmila Zimmermannová

Článek původně vyšel v Lidových novinách.

V poslední době veřejnost v České republice zaznamenala obchodovatelné emisní povolenky jako jeden z klíčových důvodů růstu cen elektřiny. Tento ekonomický nástroj vnímá společnost vesrkze negativně – jak podniky, které musí emisní povolenky nakupovat, tak domácnosti, kterým se promítají do cen. Otázkou je, zda je současná cena jedné tuny oxidu uhličitého na burze adekvátní a zda přispěje k dosažení environmentálních cílů.

V souvislosti s rozvířenou diskuzí ohledně budoucnosti obchodovatelných povolenek a obavami z dalšího nárustu jejich cen je vhodné připomenout další ekonomický nástroj – ekologické daně. V minulosti předložená a neschválená směrnice Evropské komise řešící zdanění oxidu uhličitého navrhovala ekologickou daň ve výši 20 eur za tunu oxidu uhličitého. V té době se tato částka zdála příliš vysoká a směrnice nebyla členskými státy jednomyslně podpořena. Z pohledu současné ceny 1 tuny CO2 na burze, kdy se dvacátého prosince loňského roku prodávaly povolenky v aukci za cenu 74,57 eura za 1 tunu, se zdá být původně navrhovaná ekologická daň snesitelnějším řešením.

Z teoretického ekonomického pohledu každý znečišťovatel zahrnutý v systému obchodování s emisemi skleníkových plynů srovnává cenu emisní povolenky na trhu se svými mezními náklady na zamezení znečištění. Podle toho se rozhoduje, zda je pro něj výhodnější snižovat znečištění, anebo nakupovat povolenky. Výsledkem by mělo být dosažení stanoveného emisního cíle na vymezeném území s co nejnižšími společenskými náklady.

Nenaplnění cíle

Zde v současnosti systém obchodování s emisemi přestává naplňovat teoretické předpoklady a obchodovatelná emisní povolenka se začíná chovat jako daň, s obdobnou incidencí, avšak daleko vyšší „sazbou“ či „cenou“ uhlíku. Podniky/znečišťovatelé se snaží přenést své zvýšené náklady spojené s nákupem emisních povolenek na spotřebitele ve formě nárůstu cen elektřiny.

Povolenky prodávané na burze v aukci se chovají podobně jako daně i z hlediska státního rozpočtu – výnosy z aukcí jsou příjmem státních rozpočtů jednotlivých států zapojených do Evropského systému emisního obchodování (EU ETS). Například Česká republika tak do státního rozpočtu za celý loňský rok 2021 získala dle dat z aukční evropské energetické burzy (EEX) prodejem povolenek v aukci zhruba 604 milionů eur.

Otázkou tedy zůstává, zda je prostřednictvím obchodování s emisními povolenkami v rámci EU ETS opravdu dosahováno environmentálních cílů s nejnižšími společenskými náklady. Skutečný dopad současné ceny emisních povolenek, a to jak ekonomický, tak environmentální, však ukáže čas.