Různé barvy podnikání – způsob rozvíjení podnikavosti studentů

Podnikání ve své podstatě znamená jednat v souladu s tím, že využíváme příležitosti a naše myšlenky tím, že vytváříme hodnotu. Tato hodnota může být přínosná jak pro nás, tak pro ostatní.  Často se setkávám s tím, že studenti cítí bariéru svého nápadu, protože se jim nezdá „dost komerční“. Proto jsem se začala zajímat, jak zlepšit podnikatelské vzdělávání.

Můžeme říci, že každé podnikání nabývá různých barev a odstínů a to tím, jaké vytváří hodnoty či jakou na jakých hodnotách a cíli je podnikatelská myšlenka založena. Lackéus (2018) jasně vysvětluje, že v podnikatelském vzdělávání a podpoře podnikavosti je třeba motivovat k tomu, aby student pochopil rozdíl mezi hodnotou (value) a hodnotami (values), které jsou daleko širší a ukazují, že podnikaní souvisí s dalšími disciplínami, jako psychologie, sociologie a další. Z jeho pohledu si v podnikání může vybrat z pěti hlavních hodnotových oblastí, které můžeme dále kombinovat, jak na malířské paletě. Prvním rozhodnutím ovšem je orientace podnikatele na sebe či na společnost (Obr. 1).

Mezi ekonomické hodnoty zahrnujeme především ty, které přinášejí hodnotu nám a v podnikání tvoří konkurenční výhodu. Zde může patřit především komerční podnikání, uspokojování potřeb na trhu a dosáhnutí podílu na trhu. Ovlivňovací hodnotu tvoříme tím, že podnikáním chceme dosáhnout vliv, zapsat se do historie podnikání či být významný v oboru. V oblasti harmonických hodnot se podnikatel zaměřuje nejen na sebe, ale již začíná uvažovat o přinášení užitku ostatním, například znevýhodněné skupině na trhu práce, podpoře kultury či ekologie. Na ní navazují sociální hodnoty, které předpokládají, že větší užitek z našeho podnikání budou mít druzí než my osobně, tedy očekáváme týmovou práci a vztahy, často zakládáme neziskové organizace či sociální podniky. Poslední skupinou jsou hodnoty zaměřené na požitek a inspiraci, můžeme nalézt v kreativním podnikání. Ke každému typu hodnot pak přizpůsobujeme své priority i asociaci s hlavní barvou. Uveďme si zde několik příkladů.

Jestliže se podnikatel zaměřuje na vytváření harmonie, hledá cesty, jak by jeho podnikání bylo šetrné k přírodě a ke zdrojům, které využívá, často se o něm hovoří jako o ekologickém podnikateli, ale spojen se zelenou barvou, která se přenáší i do jeho marketingové komunikace (Melay et al., 2017). Bude-li se zaměřovat na hospodárné využití vodních zdrojů, bude se v této oblasti pohybovat v tzv. „blue entrepreneurship“ (Schoettli, 2018). Naproti tomu, se můžeme v oblasti sociální zaměřit i na cílové skupiny, např. na zaměstnávání seniorů a tento typ podnikání se nazývá „grey entrepreneurship“ (dle převažující šedivé barvy vlasů cílové skupiny) nebo také silver economy (Krzyminiewska, 2021).

Z této krátké úvahy vyplývá, že barva je spojena jak s hodnotou, tak i s tím, jaký cíl podnikání sleduje. Tím se svět podnikání otevírá v podstatě každému. Stačí mít zajímavý nápad, který chce realizovat a vědět pro koho bude vytvářet hodnotu. Hlavním cílem podnikatelského vzdělávání by mělo být vytvoření základního kompetenčního modelu pro podnikání tak, aby se po absolvování podnikatelských kurzů student byl schopen do podnikání pustit a sám viděl svůj pokrok, který ho namotivuje podnikatelskou myšlenku rozvíjet.

Zdroje:
Lackéus, M. (2018). “What is Value?”–A framework for analyzing and facilitating entrepreneurial value creation. Uniped, 41(1), 10-28.
Melay, I., O'Dwyer, M., Kraus, S., & Gast, J. (2017). Green entrepreneurship in SMEs: a configuration approach. International Journal of Entrepreneurial Venturing, 9(1), 1-17.
Schoettli, J. (2018). The blue economy 3.0: the marriage of science, innovation and entrepreneurship creates a new business model that transforms society.
Krzyminiewska, G. (2021). The olderpreneur: future market challenges. Bulletin of Geography. Socio-economic Series, 51(51), 75-83.