Vliv pandemie na behaviorální aspekty společnosti
Onemocnění Covid-19 je probíráno ze všech úhlů pohledu. Cílem následujících řádků není úvaha nad tímto onemocněním. Stejně tak není potřeba příliš zdůrazňovat, že dopady tohoto onemocnění se dotýkají nejenom lidské a zdravotnické roviny, které jsou pochopitelně nejdůležitější, ale i roviny ekonomické. Skutečnost, že jsme necelé dva roky, a dalších několik budeme, ve velmi nestandardní hospodářské situaci, si uvědomuje zřejmě drtivá většina lidí.
Co už si ale úplně každý neuvědomuje nebo nepřipouští, jsou dopady behaviorální, tedy zjednodušeně psychologické a sociologické. Byla-li výše zmíněna uvědomělost lidí v oblasti dopadů koronavirové nákazy a opatření proti ní na ekonomickou stránku života, tak je spíše otázkou, jak dlouho bude tato specifická doba platit, a zejména, jak moc nás všechny zasáhne. Intenzitu skutečných dopadů pandemie na hospodářství a dobu jejich průběhu si už totiž neuvědomuje úplně každý. O to horší je toto povědomí v oblasti behaviorální sféry společnosti.
Zdravotní dopady pandemie ve smyslu počtu nakažených, hospitalizovaných a zemřelých jsou ve všech médiích zmiňovány dnes a denně. O něco méně intenzivně, ale pořád relativně dostatečně, jsme informováni o dopadech na naše peněženky a na ekonomickou oblast celkově. Podstatně méně, dá se říci nedostatečně, je společnost informována o reálných hrozbách pandemie na psychologicko-sociologicko rovinu našich životů. Jenom pro představu, podle výzkumu realizovaného renomovanou BBC se u evropské populace za poslední rok a půl dramaticky zvýšil pocit sociální úzkosti a obsedantně kompulzivního chování, tedy propadání vtíravým úzkostným myšlenkám založeným zejména na panické obavě z choroboplodných zárodků (germafobii).
Tyto neduhy jsou pouze ilustrativní. Duševních poruch ovlivněných koronavirovou nákazou a opatřeními proti ní je celá řada. Specifické projevy se vyskytují u nejmladší generace a u seniorů. Pravda je ale taková, že existuje spousta behaviorálních změn objevujících se u všech věkových struktur.
Velký problém je také v pomyslném světla na konci tunelu. Ono světlo totiž není příliš vidět. Jednak je definitivní řešení Covidové otázky pravděpodobně pořád ještě vzdálené, jednak má působení psychologicko-sociologických onemocnění, které pandemie způsobila nebo zesílila, dlouhodobý charakter. Psychologové a sociologové totiž upozorňují na fakt, že narušení duševního zdraví přetrvá u velkého množství lidí i po skončení pandemie. Ta nejpesimističtější skutečnost je taková, že se dle některých psychologů u 10 až 15 procent lidí jejich psychické zdraví do „před Covidového" stavu již nikdy nevrátí.
Zamysleme se nyní nad vlivem fyzického zdraví na zdraví psychické. Je to jenom pár dní, co Česká unie sportu vydala prohlášení týkající se velkého problému dětského a mládežnického sportu, kterému teď naše společnost čelí. Předseda této unie Miroslav Jansta doslova říká: „Stojíme před největším problémem dětského a mládežnického sportu v naší novodobé historii. Koronavirová pandemie a neumožnění organizovaně sportovat může zničit či negativně ovlivnit jednu generaci dětí, která si najde zalíbení v lenosti, v komfortní zóně u mobilů a počítačů".
Není třeba se rozepisovat nad provázaností pohybu a psychického zdraví. A u dětí, které sportovní návyky ztrácí, se velmi rapidně zvyšuje pravděpodobnost, že je psychické chmury potkají dříve nebo později. A to už se vůbec nebavíme o dalších pozitivech, o které vlivem odklonu od sportu mladá generace přichází. Sport totiž, kromě podpory fyzické i psychické kondice, dokáže mladého člověka lépe připravit na životní překážky, učí jej morálně-etickým hodnotám, buduje disciplínu a ukazuje mu cestu k přiměřené sebedůvěře, a tím k prosazení se. Navíc, sport obecně, a zejména ten kolektivní, učí děti, jak pracovat v týmu a týmová práce je přesně ten typ chemie, kterou pro své psychické zdraví nutně potřebujeme.
V rámci vědeckovýzkumné oblasti se nabízí zajímavá otázka, jak se tyto behaviorální změny společnosti projevují při ekonomických rozhodováních spotřebitelů. V této souvislosti vyplouvá na povrch mnoho podotázek. Například… Jak moc je rozhodování spotřebitelů behaviorálními změnami ovlivněno? Jaký je časový dopad těchto změn? Ve kterých segmentech trhu jsou nejvýraznější? Jak se do těchto změn projevuje faktor věku a místa? Je vůbec nutné se touto problematikou zabývat Jinými slovy, budou dopady behaviorálních změn na rozhodovací proces spotřebitelů vůbec zaznamenatelné?
Skupina pracovníků z Ústavu udržitelného rozvoje zabývající se problematikou behaviorální ekonomie a behaviorálního managementu nad výše uvedenými otázkami přemýšlí a hodlá na ně hledat odpovědi, protože je více než evidentní, že se vliv aktuálních behaviorálních změn na rozhodování spotřebitelů nabízí zkoumat.
Zdroje:
Autor článku: Ing. Omar Ameir, Ph.D.
Manažer Ústavu udržitelného rozvoje
Autor se zabývá problematikou projektového řízení, tvorby podnikatelských plánů a nástroji strategického managementu. S těmito třemi oblastmi koresponduje i jeho publikační činnost a řešení několika projektů, jako například Tvorba podnikatelského plánu v rámci rozvoje gramotnosti občanů v oblasti obecných a odborných kompetencí a Analýza řízení rizik ve stavebních firmách Moravskoslezského kraje.